Mgr. Zuzana Kajfoszová, průvodkyně

Mgr. Zuzana Kajfoszová, průvodkyně

Vystudovala jsem lesnictví, které se po dokončení školy stalo na 11 let mým oborem. Pracovala jsem v odborné lesnické organizaci na oddělení, které se zabývalo lesní pedagogikou a prezentací lesnictví. Měla jsem možnost být v kontaktu s dětmi a veřejností. V rámci lesní pedagogiky jsem pracovala zejména s dětmi předškolního věku. Absolvovala jsem základní i nadstavbový Kurz lesní pedagogiky pro lesníky, odborné lesní pracovníky, myslivce a vlastníky lesa. Zároveň jsem byla členkou pracovní skupiny, která v rámci lesní pedagogiky mj. tvořila vzdělávací materiály pro děti. S dětmi jsem v lese pracovala od roku 2007, součástí mé práce byla tvorba her a aktivit a samotné sestavování programů lesní pedagogiky či vytváření didaktických pomůcek pro lesní pedagogiku.

Díky kontaktu s dětmi jsem se začala zajímat o problematiku komunikace s nimi. Kladla jsem si otázky, jak během programů v lese s dětmi komunikovat partnersky, jak jim poskytovat zpětnou vazbu na jejich chování a výsledky činnosti tak, aby se nejednalo o direktivní a mocenský přístup. Zajímalo mne, jak v dětech rozvíjet vnitřní motivaci narozdíl od té vnější. Absolvovala jsem tedy kurz Respektovat a být respektován, jehož principy mě velmi oslovily. Kurz mne ovlivnil natolik, že jsem se odhodlala vystudovat pedagogiku předškolního věku a změnila jsem svůj pracovní obor. Stala se ze mne pedagožka mateřské školy. Od roku 2018 pracuji v Devětsilu. Těší mě, že v Devětsilu mohu skloubit oba své zájmy – vzdělávání dětí založené na partnerských a respektujících principech a poznávání přírody a pobyt v ní.

V práci s dětmi mi přijde smysluplné podporovat v dětech kompetence, jako je poznávání svých emocí a potřeb, nebát se věcí, které neznají, vytrvat, i když se na poprvé nedaří, nebát se udělat chybu, učit se učit, podporovat chuť rozvíjet se celoživotně. Chápat sám sebe jakou součást okolního prostředí, své spojení s přírodou, lidmi. Dokážu improvizovat, ráda se nechám vést tam, kam směřují děti. Přijde mi důležité dát dětem prostor a možnosti, aby se rozvíjely v oblastech, v nichž jim to přirozeně jde, a zároveň podporovat rozvoj v ostatních stránkách. Nemám ráda, když děti dostávají nálepky nebo jsou příliš srovnávány s ostatními apod. Beru vše jako vývoj, skvělé je učit děti rozlišovat vlastní pokroky v rámci jejich vývoje. Každý člověk je jiný, s jinými předpoklady a schopnostmi, srovnávání jednoho s druhým vývoj spíše brzdí, než podporuje.