Pedagog z Devětsilu na zkušené po berlínských lesních školkách

23.03.2014 09:25

Na začátku tohoto roku se pedagog lesní mateřinky Devětsil, Jiří Pechouš, zúčastnil několikadenní stáže v berlínských lesních školkách. Jaké jsou jeho dojmy?

 

Jirko, proč jste se rozhodl navštívit lesní mateřinky v Berlíně?

Hlavní motivací bylo se podívat, jak to dělají jinde. V Německu mají lesní mateřinky dlouholetou tradici a mnohem více zkušeností. I kdybych si na toto téma přečetl stohy knih, některé věci je třeba zažít.

 

Jak dlouho lesní mateřské školky v Německu fungují? Kolik jich tam je?

V Německu lesní mateřské školky fungují už třicet let. V současnosti jich je ke dvěma tisícům.

 

Kolik školek jste navštívil?

Navštívil jsem celkem 3. Dvě školky měly zázemí kamenné, jedna měla zázemí v maringotce. Provoz byl všude celoroční. Jedna z těchto školek měla již dvanáctiletou zkušenost.

 

Co na Vás nejvíce zapůsobilo?

Celkově se dá říci, že na mne zapůsobil nejvíce velice svobodný, ohleduplný a respektující přístup k dětem a jejich výchově. Dále na mne zapůsobilo, že lesní školky tam mají systémově jinou pozici než u nás. Z toho vyplývá řada možností, které v České republice zatím nelze z finančních důvodů realizovat.

 

Vidíte nějaké shody a rozdíly mezi českými a německými lesními mateřinkami?

Shoda je v tom, že při zakládání a provozu lesní školky hraje hlavní roli rodičovská iniciativa. Pro české i německé školky je společné pedagogické východisko – celoroční kontakt s přírodou, přímá smyslová zkušenost, zážitková pedagogika. Velké rozdíly jsou ve financování těchto projektů. V Německu jsou lesní mateřinky výrazně podporovány státem - v Berlíně provoz plně hradí magistrát města. U nás téměř vše platí rodiče dětí. Školky na extra věci shání peníze z grantů. Další rozdíl je, že německé školství má systémově nastavenou spolupráci pedagogických fakult se školkami. Každý student příslušného oboru absolvuje roční praxi jako asistent v některé školce. V Německu také byla realizována řada srovnávacích výzkumů skupin dětí z lesních a kamenných mateřských škol. Původní český výzkum je zatím v plenkách. V Německu pedagogové i rodiče podporují děti v podstupování tzv.“ bezpečného rizika“ (např. překonávání překážek v přírodě, práce s nářadím…). U nás se vědomě s tímto přístupem a jeho přínosy teprve učíme pracovat.

 

Jak se po zahraniční zkušenosti díváte na práci Devětsilu?

Tak především jsem rád, že jsem tam, kde jsem. Každá školka má své specifické podmínky, ve kterých pracuje - děti, pedagogy, rodiče, obec, typ zázemí. Vývoj školky závisí na tom, jak se daří toto vše skloubit dohromady. A to se nám, myslím, daří zde v Kamenici velice dobře. Potvrdil to i výlet na zkušenou do Berlína.

 

Kamenický zpravodaj 4/2014