CO SE DĚTI NAUČÍ OD MRAVENCŮ?

20.03.2015 11:31

Učíš-li se proto, aby sis zapamatoval, zapomeneš. Učíš-li se proto, abys porozuměl, zapamatuješ si.

(čínské  přísloví)


Je předjaří, ale slunce má už takovou sílu, že probudilo hmyz. Děti z Devětsilu jdou na výpravu k mraveništi. V zimě vypadalo mraveniště zvenku mrtvé, ale dnes se to na něm jen hemží. Děti mravence pozorují. Napadají je otázky, na které hledají s pedagogy odpovědi. Co dělali mravenci v zimě? Jak se zahřáli? Čím se živili? Spali přes zimu? Pamatují si vyšlapané cestičky v okolí mraveniště, když jimi dlouho nechodili? Budou mít na jaře mladé?  Podle čeho se dělí o práci? Otázek je spousta. Pedagogové se snaží v dětech zájem prohloubit tím, že je vybízí k společnému hledání odpovědí. Ani oni sami neznají na řadu dotazů odpověď, a pohotově si pomáhají donesenými pomůckami. Vnitřek mraveniště je demonstrován na papírovém modelu, vývojová stadia mravence objasní puzzle, v encyklopedii se dá dočíst o jejich průměrném stáří...  Na co se odpověď nenalezne na místě, to bude později konzultováno s entomologem, který se školkou spolupracuje.


Co se děti s mravenci dnes naučily? Naučily se trpělivému pozorování, výstižnému popisování, přesnému formulování otázek a hledání odpovědí s pomocí informačních zdrojů. Mimo tyto dovednosti však získaly i vztah k mravencům - vnímají je jako živé tvory s jedinečnými schopnostmi. To vše je dobrý předpoklad pro to, aby tato generace nahlédla, že příroda je moudrá a rozmanitá a že je třeba k ní přistupovat s respektem.